VELODYNE DD12+

MJ01.10.2012

Subwoofery

Spodní pracovní bod DD-12+ je specifikován jako -3dB na 17Hz. S výjimkou chrámových varhan se takto hluboko s žádným hudebním instrumentem nedostanete, na místě je tedy otázka proč vůbec chtít takto plnohodnotný frekveční rozsah a platit za něj? Byli byste však překvapeni, kolik se toho na sub-basových frekvencích děje.

100% reference

Function and form

88%
Ease of use
90%
Sound
92%
Appearance

Velodyne DD-12+ pracoval v průběhu dvou měsíců, co jsem s ním sdílel poslechovou místnost, po zvukové stránce naprosto bezchybně. Narazil jsem ale na několik potíží při jeho propojení s počítačem. Mám dva laptopy, jeden běží na starých Windows XP, druhý na platformě Windows 7. Ani jeden z nich si ale nebyl schopen nainstalovat drivery z přiloženého Velodyne CD-R automaticky a musel jsem manuálně vyhledat a nastavit správné cesty. Kupodivu u XP se mi ovládací software nepodařilo dostat do funkčního stavu vůbec. Je vidět, že původní rozhraní jsou šitá pro Mac a že PC je u Velodyne spíše trpěno, než primárně upřednostňováno. Předpokládám ale, že výše uvedený problém je pravděpodobně dán pouze konkrétním nastavením mých počítačů a že na něj nenarazíte.

Vážnější potíž představovalo ukládání upravených a ekvalizovaných hodnot a charakteristik do paměti subwooferu – pokud je totiž neuložíte, při restartu subwooferu se automaticky přepíšou předchozími hodnotami. Právě ukládání nastavení se však dařilo s úspěšností zhruba 1:10, takže nebylo od věci si dané nastavení projistotu vždy vyexportovat na hard disk a pak zkoušet pořád dokola ukládat, dokud subwoofer nenahlásil úspěch. Další zajímavostí bylo, že v okamžiku, kdy jsem použil jakýkoli preset z dálkového ovládání, subwoofer se opět celý rebootoval do defaultního stavu. Může to být chyba kusu nebo věc související s mým konkrétním propojením, v rámci fair play ji však zmiňuji.

Bass management

Weight
99
Slam
95
Articulation
93

Nastartováním módu Self-EQ se subwoofer sám zekvalizuje podle parametrů poslechového prostoru v rozmezí 15 až 120Hz a nechá na uživateli, aby si sám zvolil, jakou nastaví hlasitost, výhybku filtru, jeho strmost a fázi. Tato metoda je výhodná v případě, že nedůvěřujete algoritmům, které naprogramovali do subwooferu ve Velodyne, a raději si chcete s dalším nastavením pohrát sami. Pokud to uděláte, dostanete se tím do bodu, kam byste se dostali, kdybyste vše už předtím svěřili automatice a spolehli se na režim nazvaný AUTO-EQ Plus, který udělá všechno za vás. Vše, co potřebujete – tedy propojovací kabely, sofware, dálkový ovladač a měřící zkalibrovaný mikrofon – najdete přibalené k subwooferu.  Celá procedura, kdy si DD-12+ proměří frekvenční odezvu a nastaví korektně všechny parametry, netrvá déle než dvě tři minuty a můžete hrát. Pro případ, že si člověk přece jen chce ještě něco doladit sám, tu je možnost MANUAL-EQ, která vás nechá změnit nebo opravit prakticky cokoli.

Ve snaze dobrat se ještě přesnějšího nastavení než udělala automatika Auto-EQ, jsem přepnul subwoofer do Manual-EQ módu a začal si hrát s vygenerovanou korekční křivkou. Přece jen je lidské ucho citlivější než jakýkoli mikrofon, takže jsem si sliboval, že stroj přechytračím podaří se mi najít zázračnou kombinaci s perfektním výsledkem. Nepodařilo. Ať jsem se snažil jakkoli, funkce Auto-EQ pracovala dokonale a žádné slyšitelné zlepšení se nekonalo – na obrazovce jsem sice dosáhl v manuálním módu ještě hladší křivky, která teď byla skoro ideálně rovná čára, ale v důsledku tato dodatečná ekvalizace nedávala žádný další slyšitelný přínos. Každopádně mi to dalo alespoň dobrý pocit z výsledků měření a jistotu, že jsem udělal maximum pro bezchybné zaintegrování subwooferu do hlavního systému.

Clarity & delicacy

Detail
88
Transparency
90

V okamžiku, kdy jsem začal v autoekvalizovaném systému poslouchat muziku, připadalo mi, že se k mým uším dostává basu nějak moc, a to navzdory tomu, že obrazovka Velodyne ukazovala dokonalou frekvenční návaznost bez jakéhokoli zdvihu. Bas byl razantní, konturovaný a bez zřejmých nedostatků, bylo ho však příliš. Poslech sólového kopáku z testovacích sekvencí na Nordost System Set-up and Tuning Disc nebyl to pravé ořechové a kontrabas nebo baskytara byly v nahrávkcáh příliš dominantní. Proto jsem zhruba dvě hodiny poslouchal hromadu různého hudebního materiálu všemožných žánrů a posunoval volume nahoru a dolů, abych našel jakési optimální nastavení. Nakonce jsem skončil u volume v poloze 18, které bylo nejlepším kompromisem mezi 20, kde byl nejzajímavější kontrabas z Chesky Jazz Sampler nebo baskytara Deana Peera z testovacího disku Stereophile Test CD-3, a 16, kde byl nejposlouchatelnější Mezzanine od Massive Attack a další syntetická muzika. Opět platí, že v jiné místnosti s jinými komponenty bude nastavení jiné, nicméně tak jako tak jsem skončil s volume subwooferu redukovaným přibližně o 30% proti tomu, jak ho nastavila Auto-EQ procedura. Domnívám se, že Velodyne při kalibraci nějakým způsobem zohledňuje psychoakustiku a referenční křívky vnímání a proto ekvalizuje ten basový zdvih, který může mnohým vyhovovat. V tom je právě kouzlo DSP: pokud se při nějakém nastavení cítíte nesví, není nic jednoduššího, než chvíli pohybovat myší po obrazovce a frekvenční odezvu přizpůsobit zcela svým představám.

Tonal accuracy

Timbre
94
Dynamics
98
Temporal resolution
98

Membrány citlivých mikrofonů ve studiu tak mohou pochytat zvuky, které jsou běžně považovány za podprahové, protože je na běžných reprodukčních systémech neuslyšíte a na monitorech u mixpultu také ne. Člověk je pak zaskočen, že najednou přes DD-12+ slyší příval vzduchu z klimatizačního systému studia, těžké náklaďáky míjející jazzový klub během živé nahrávky, nebo zabouchnutí dveří někde o několik pater výše v budově. Já vím, jsou to všechno zvuky nehudební, které nahraný materiál v podstatě ani nijak neobohacují, je však fantastické slyšet je a vědět, že na nahrávkách jsou. Ilustruje to i to, kam může člověk povýšit rozlišení audio systému na spodních oktávách. Zcela jinou kategorií pro použití subwooferu jsou pak filmy, kde podobné ruchy a hluky jsou prvoplánově nahrané a zcela nezbytné pro obrazový doprovod. Tady se pak bez zařízení typu DD-12+ prostě neobejdeme.

Spatial resolution

Holography
98

DD-12+ má standardně namontovány pryžové nožičky. Pokud to jde, vyměňte je za hroty, a případně použijte mince, aby vám váha subwooferu nerozdrtila dlažbu nebo podlahu. Minimalizujete tak přenos a absorbci energie mezi systémem skříň-pryž-podlaha a subwoofer se vám odmění definovanějším basem. Opětovně také zdůrazňuji nezbytnost použítí kvalitního propojovacího kabelu. Zapoměňte na metráž z elektro obchodu. Výborné kabely nemusejí být drahé, viz. třeba recenzovaný specializovaný interkonekt Vincent.

Po přímém porovnání bych v žebříčku kvality basového výstupu přece jen dal o nějaký bodík navíc neuvěřitelně přesnému a kontrolovanému DB-1 od Bowers & Wilkins, je však fakt, že DD-12+ na oplátku nabízí flexibilnější a detailnější uživatelské nastavení.

Price as reviewed:87 000,- Kč

Recommended resellers

High-End Audio Studio, Praha, tel. +420 224 256 844

Associated components

  • CD přehrávače: Accuphase DP-78
  • Zesilovače: Accuphase A-60, Accuphase C-2410
  • Interkonekty a reprokabely: Homegrown Audio DNA, Krautwire Fractal, Neyton Frankfurt, Vincent Subwoofer Cable
  • Reprosoustavy: Audio Physic Virgo V, KEF LS-50
  • Subwoofer: Bowers & Wilkins DB-1

Gallery