ESOTERIC K-05 SACD

TR10.02.2013

Digitální komponenty

Japonská preciznost je neoddiskutovatelná a tak mám před sebou přehrávač s nádhernými proporcemi, štíhlou siluetou, elegantními přechody ostrých hran a zaoblení a dokonalou fyziognomií. Japonec ví přesně, kam si může dovolit umístit na čelní desce tlačítko a kam ne, a jak musí vypadat, aby sjednotilo umělecký zájem designéra. Japonec také umí sladit materiály a vybrat odstíny a povrchovou úpravu hliníku v takových kombinacích, že při otevření bedny s SACD přehrávačem jen koukáte a koukáte. I kdyby nic jiného, Esoteric patří mezi komponenty s nejdokonalejším vnějším provedením na planetě, a stříbřitý stroj s temně modrým displejem je určitě ten nejkrásnější kousek hifi, který se mi doma kdy poštěstilo provozovat.

Funkce a forma

95%

Ergonomie

75%

Zvuk

100%

Zpracování

Trošku jinak je to uvnitř a architektura K-05 se nijak výrazně neliší od toho, co byl člověk zvyklý vídat u Technicse za pár tisícovek. V Esoteric si nijak nelámou hlavu se stíněním, zakrytováváním nebo způsobem vedením interní kabeláže – prostě se to tam nějak poskládá a je to, že by signálové cesty mohly být třeba i kratší nebo pájené přímo do desek nikdo neřeší. Ve finále je ovšem třeba mít na paměti, že se tu bavíme o ekonomické variantě přehrávače, alespoň ve světě Esoteric.

Esoteric (potažmo od nepaměti i TEAC) sází na jednu osvědčenou kartu: vlastní antivibračně řešené VRDS-NEO mechaniky s přítlačným clampem, které jsou dnes jedním ze standardů highendu a přebírá je od nich kdekdo. V K-05 najdeme verzi VMK-5, ve které je unášecí disk sendvičem polykarbonátu a hliníku, pohon je regulován servem se zpětnou vazbou a k pohybu šuplíku a přitlačení stabilizačního clampu jsou použity dva nezávislé motory. TEAC používá v zakladači disku i optice mechanickou korekci, zajišťující stálé vodorovné ukotvení disku a na něj kolmé čtení dat.
V důsledku dual-mono konstrukce je K-05 osazen dvěma tandemy D/A převodníků, převzatých z nejvyššího modelu K-01, napájení je ale řešeno společně - rozměrný toroid je však kupodivu zajímavějším zdrojem napětí, než EI trafo u zesilovače Esoteric I-03.

Esoteric proslul špičkovými externími oscilátory, v jejichž čele stojí velmi chválený rubidiový G-0Rb, v němž jsou hodiny řízeny změnou napětí, namísto obvyklého krystalu. Lehce zjednodušenou verzi, označenou jako VCXO (voltage controlled crystal oscillator), najdeme i uvnitř K-05. Přehrávač pochopitelně podporuje připojení externího zařízení (třeba právě G-0Rb) s frekvencí až do 10MHz.

Nízké frekvence

Váha

Výbušnost

Artikulace

Na škále od jedničky do desítky, kde jednička by byla charakterizována teplem, zlatem, planoucím ohněm, rubíny, hřejivým sluncem a komfortem pohodlných fotelů, a kde by desítka představovala třpytivou čistotu zasněžených plání, stříbro, horský vzduch, xenonové světlo a funkcionalistický ohýbaný nábytek, bych dal Esoteric K-05 někam ke skóre 7-8. Což je, s uvážením cenového zpřístupnění novinky, posun správným směrem, protože až na světlé výjimky mi předešlá produkce firmy vždy spíše připadala jako jasná desítka. V audio analogii bych pak K-05 přiřadil zvukově někam na úroveň XRCD, narozdíl od filozofie vinylu, pásku nebo SACD. Vyplývá z toho jedna zajímavá věc – zatímco u některých komponentů dochází k diskusím jak a u čeho se jim vede a do jakého řetězce je zasadit, u Esoteric má většina posluchačů velmi rychle jasno, stejně jako měl každý, kdo ke mně v průběhu mého dvouměsíčního života s oběma japonskými stroji zavítal – buď se mu zvuk líbil, nebo ne, jen výjimečně to zůstalo něco mezi. Kupodivu tato charakteristika platí u Esoteric napříč žánry: nemohu říci, že by přehrávač upřednostňoval určitý charakter hudby. Na jedné straně je to fajn, zejména v případě různorodé domácí fonotéky, na druhou stranu přehrávač přece jen něco na muzice nechává, nazval bych to ´XRCD-otiskem´. Co to znamená?

Čistota rozlišení

Detail

Vzduch

Transparentnost

Esoteric vsadil na středové pásmo, které sice je v příkladné rovnováze s oběma okraji frekvenčního spektra, nicméně je s nimi v rovnováze více, než je běžné. Tím kulantně říkám, že K-05 dokáže z programového materiálu na CD a SACD vykřesat všechno, co tam je, a dokonce něco navíc, co tam sice taky je, ale mělo by to zůstat méně nápadné. Příkladem může třeba být ticho mezi notami. U dobrých nahrávek tam nesmí být ticho, ale měli bychom slyšet echo toho, co se před tichem odehrálo, popřípadě drobné dění, které je pro živé (ale i studiové) nahrávky přirozené. U K-05 slyšíme úplně všechno, včetně šumu masterů u starších reedicí, jako jsou nahrávky Living Stereo, remastery katalogu EMI nebo klasická díla vydaná s péčí FIM/LIM na K2HD. To je naprosto v pořádku, Obdobný šum ale vnímám na discích, kde předtím na jiných strojích takovou roli nehrál. Svědčí to o úmyslném voicingu, který má za úkol vynést na povrch dnes tolik žádaný detail, nebo je to jen vedlejší efekt používaných řešení? Těžko říci, je ale pravda, že to dělá poslech velmi zajímavým a nutí to člověka sahat hlouběji a hlouběji do skříněk s uloženými disky.

Tonální věrnost

Témbr

Dynamika

Časování

Přehrávač, nezávisle na tom, sjíždíte-li CD nebo SACD, je velmi precizní z hlediska timingu, tedy časování a rytmu. Nenechává žádný prostor pro nejistotu, tranzientní informace na posluchače pálí s přesností mikrosekundy, nenechá je roztahovat se v prostoru déle, než je nezbytně nutné. Jako kdyby byl uvnitř zavřený nějaký dirigent, který všechno organizuje, rychle rychle, teď už tu má být něco dalšího. Není proto divu, že K-05 svědčí náramně cokoli, co se tranzienty jen hemží – perkusivní variace, akustické drnkací nástroje a různá experimentální hudba má u Esoteric zelenou. Příkladem takové symbiózy může být třeba Vivaldiho Koncert pro 2 mandolíny v G. Mohl jsem tak několik hodin přemítat, mám-li dát přednost rozevlátějšímu provedení pod vedením Trevora Pinnocka, které natočil pro Deutsche Grammophon, nebo fantastickému fokusu obou mandolín ve zvukově vypulírovaném opusu s Paulem O´Dette (Hyperion), či snad barokní adaptaci Eliota Friska pro Nimbus. Buď jak buď, přehrávač sise zvukem strun louten, kytar, cembal nebo mandolín vyhraje a vám poskytne spoustu materiálu k zamyšlení nebo diskusím. Někdy (dost často) jsem ovšem měl pocit, že jde spíše o exhibici, než odraz skutečného nástroje – preciznost je krásná věc, je-li nenápadná, tady mi trošku chyběl ten organický, živý pocit z reprodukce, i za cenu menšího zvýraznění detailu.

Prostorovost

Trojrozměrnost

Šířka scény

Hloubka scény

K-05 nabízí pár dodatečných digitálních vychytávek. Především si je možné vyhrát se vzorkovací frekvencí – toto se pochopitelně týká základního red book CD režimu, nikoli SACD, protože tam už jaksi není kam převzorkovávat. Kromě základní varianty bez převzorkování je tu možnost dvojnásobného nebo čtyřnásobného převzorkování, tedy konverze z 32, 44.1 nebo 48kHz na 64, 88.2, 96, 128, 176.4 nebo 192kHz, a dokonce i simulace DSD upsamplingem z PCM. Já sám příznivcem upsamplingu příliš nejsem, i když zvukově je jeho vliv v závislosti na materiálu slyšitelný, tu a tam pozitivně. Převzorkování mi připadá jen jako jakási berlička, polidštění zrnitého digitálu, zůstávající na půl cesty – koneckonců převzorkováním chybějících informací dostaneme zase jen chybějící informace. Stejně tak ´simulace´SACD z PCM vrstvy je jen teoretickým cvičením, neboť jak ukázal čas, dokonce i originální SACD pořízená touto cestou se zdaleka na nativní DSD nahrávky nechytají. Každopádně, když už tady ta možnost je, člověk si alespoň s K-05 pohraje a ve finále je možné si na každý track udělat poznámku, v kterémže to rozlišení nám to připadá nejlepší. Asynchronní USB vstup umožňuje upsampling na 24 bit/192kHz.

Množství kombinací zvyšuje i přepínač digitálních filtrů – ty je možné z cesty signálu buď zcela vyřadit (režim OFF) nebo zvolit některý ze dvou režimů Finite Impulse Response, popřípadě dvou režimů Short Delay. Platí tu to, co předtím – v závislosti na nahrávce a zbytku reprodukčního řetězce je možné nalézt to individuálně nejoptimálnější nastavení, a preferovat ostřejší, měkčí, dynamičtější nebo hladší zvukový charakter. Rozdíly nejsou ale velké, jde spíše o nuance, a hlavně každá jiná změna, třeba pouhopouhá výměna síťové šňůry, má za následek podstatně větší vliv na zvuk, než kterýkoli z filtrů.

Cena v době recenze:195 000,- Kč

Doporučení prodejci

Hifi Store, Praha, 603 460 675

Web výrobce: http://www.esoteric-highend.eu/

Připojené komponenty

Zdroje signálu: C.E.C. TL-51XR, Esoteric K-05
Zesilovače: Esoteric I-03, Mark Levinson No.432, DIY atenuátor
Kabely: Kubala-Sosna Emotion
Reprosoustavy: Revel Ultima Studio2

Galerie

77%

Zpět do kategorie